Pravidelná a přiměřená sportovní aktivita působí proti nadváze tím, že zrychluje metabolismus. Zvýšené spalování tuků a regenerační procesy pokračují až 2 dny po sportovním výkonu a navíc postupně nastavují a trénují náš metabolismus spolu se schopností regenerace na vyšší úroveň. To je důvodem, proč mají trénovaní lidé i v klidu mimo vlastní fyzickou aktivitu mnohem rychlejší metabolismus a po jídle tendenci ke tvorbě svaloviny namísto ukládání tuků.
"Málokdo ale ví, že pravidelnou fyzickou aktivitou se posilují také imunitní obranné mechanismy proti infekcím, zánětům a nádorům, a že se mění celková reaktivita organismu včetně psychiky."
V krvi sportovců bylo odhaleno ve srovnání s nesportovci mnohem méně zánět signalizujících látek, tzv. prozánětlivých cytokinů.
Tedy přestože nastává bezprostředně po fyzické zátěži krátkodobá zánětlivá aktivace a imunitní oslabení organismu, z dlouhodobého hlediska má pravidelný sport, a to zejména aerobní, protizánětlivé a imunitu posilující působení.
Urychlení metabolismu a lepší citlivost k pocitu sytosti u sportovců
Sport je nejlepší cesta ke štíhlé linii. Pomáhá hubnutí nejen zvýšeným metabolismem, ale skrytě i samotným uvolněním stresu. Akutní psychický stres může sice vést ke ztrátě váhy, ale dlouhodobý psychický stres a napětí bez pohybové aktivity vyvolává spíše naopak tendenci k přejídání se, často i jen ve snaze uvolnit se, aniž by k tomu byla reálná kalorická potřeba těla.
Vlivem stresu dochází bohužel k podvědomému preferování sladkého, slaného a tučného jídla. Je to tím, že cukry spouští uvolňování endorfinů a dopaminu, tedy působí podobně jako drogy. Sůl zase krátkodobě prodlužuje účinnost opiátových receptorů v mozku. A podobně i tuky zklidňují psychiku. Tímto způsobem tedy na chvíli můžeme dosáhnout uvolnění. Pokud však používáme, i když nevědomky, jídlo k tomuto účelu, povede to velmi rychle k obezitě.
Chronickým psychickým napětím a s ním spojeným přejídáním vzniklá obezita totiž následně způsobuje sníženou citlivost buněk na cukr a leptin, signalizující pocit sytosti, což pak vede ještě k většímu přejídání se a přibírání na váze, tedy k začarovanému kruhu. To je stav, ve kterém se mnoho lidí doslova zacyklí. Navíc deprese, vyvolaná obezitou, touhu po uvolnění se jídlem ještě více podporuje.
"Psychický stres bez dostatku pohybu je skrytým startérem vzniku nadváhy ve snaze uvolnit napětí "zajídáním stresu" s podvědomým preferováním nezdravého jídla. Nadváhou bez pohybu vzniklá porucha vnímání hladiny cukru a leptinu v krvi, vedoucí k chybění pocitu dostatku kalorií a sytosti, pak vede k ještě větší obezitě a jejímu udržování."
Z toho důvodu diety i hladovky bez pohybové aktivity nefungují a vedou jen k dočasným jojo efektům se zpomalením metabolismu a následným ještě větším přibíráním.
Z druhé strany pravidelní sportovci mají nejen lepší citlivost k pocitu sytosti, ale mohou jíst i větší množství kalorií, které zužitkují díky svému rychlému metabolismu efektivně, aniž by je uložili jako tuk.
Lehčí a kratší průběh infekcí a zánětů u sportovců
"Je známo, že faktory jako je kouření, fyzická neaktivita, obezita, nezdravá strava anebo i jen nezvládaný psychický stres skrytě, ale zato významně oslabují imunitu a napomáhají různým druhům zánětů. V období viróz to pak vede k závažnějším a delším průběhům infekcí i u mladých, jinak zdravých lidí."
Na příkladu koronavirové epidemie bylo prokázáno, že obezita je nezávisle na věku jeden z nejvýznamnějších faktorů těžkého průběhu viróz. Obézní, a to i mladí jedinci, mají při nákaze mnohem více komplikací a delší průběh, navíc několikanásobně více smrtelný, za což může jak jejich prozánětlivé nastavení, tak i oslabení imunity.
U starších pacientů pak toto riziko ještě víc zhoršují další onemocnění, které z obezity vznikají, jako je cukrovka, hypertenze a sklon k trombemboliím.
Hlavním mechanismem protizánětlivého vlivu sportu je snížení množství tukové tkáně, změna reaktivity imunitního systému a zvýšená aktivita tzv. parasympatických nervů.
Již jen samotné zvýšení inzulinové citlivosti buněk vlivem tréninků snižuje množství tukové tkáně, která je, jak známo, významným zánětlivým faktorem.
"Tuková tkáň trvale vylučuje zánět signalizující látky, které oslabují imunitu. U sportovců je naopak imunita trénovaná protizánětlivě a k vyšší obranyschopnosti."
Silnější a rychlejší schopnost regenerace u sportovců
Bezprostředně po namáhavém fyzickém výkonu je sice náš organismus krátkodobě zaplaven zánětlivými cytokiny a navíc oxidačním stresem z poškození svalových tkání, ale trénují se tím současně obranné a regenerační procesy, mění se reaktivita celého organismu, a při následné další zátěži máme již díky trénovanosti mnohem silnější protizánětlivou a antioxidační kapacitu i rychlejší schopnost regenerace.
Důležité je, že u pravidelných, zejména aerobních sportovců, byla zaznamenána nižší produkce zánětlivých cytokinů jak ze svalů, tak i z imunitních buněk v krvi. Oproti netrénovaným jedincům to proto vede nejen k nižší bolesti svalů při dalším tréninku a postupné toleranci vyšší zátěže, ale i k lehčím zánětlivým příznakům při jakémkoliv onemocnění.
"Sportem se skrytě trénuje imunita a regenerační procesy, což má významný vliv na obranyschopnost, lehčí průběh a mnohem rychlejší uzdravení se po infekcích nebo zraněních."
Vagotonus a stabilnější psychika u sportovců
Vlivem sportu nastává převaha vagotonu, tedy převaha parasymatiku nad sympatikem. V praxi to znamená například pomalejší puls u sportovců, ale také nižší zánětlivou reaktivitu a zklidnění celého organismu včetně psychiky. Proto je u trénovaných jedinců kromě stabilnější imunity i lepší schopnost zvládání stresových situací a psychické zátěže.
Podobně jako tuková tkáň, tak i samotný psychický stres vyvolává dlouhodobý zánět v těle a skrytě oslabuje imunitní obranyschopnost proti infekcím a nádorům.
Sport je tou nejpřirozenější cestou k odstranění nejen tukových zásob, ale i stresu, tedy obou rizikových zánětlivých a imunitu oslabujících faktorů.
"Z praxe víme, že už jen samotný psychický stres může vést k takovému oslabení a prozánětlivému nastavení organismu, že onemocníme."
"Sportem se tedy vedle svaloviny trénují nejen vlastní imunitní mechanismy, ale získáváme i mnohem stabilnější psychiku, což nám ještě více posiluje obranyschopnost v boji proti infekcím a zánětům."
Pro netrénované jedince je naopak typická převaha vlivu sympatiku, vysoká zánětlivá a stresová reaktivita, stavy předrážděnosti, únava, deprese, kardiovaskulární onemocnění, cukrovka a neustupující záněty. Typické jsou u nich různé poruchy imunity s vyšší tendencí k infekcím a nádorům, ale například i k autoimunitním onemocněním.
Změna životního stylu jako lék
Když se zaměříte na léčbu příčin a ne následků, nebudete tolik potřebovat doktora. Odstraněním jedné společné skryté příčiny, kterou je udržující se prozánětlivé nastavení těla, skončí boj s mnoha onemocněními.
Nadměrná zánětlivá reaktivita, vyvolaná kouřením, ale také špatnou stravou, nesportováním, nevyspáním, nezvládáním stresu anebo jen samotnou obezitou, vede k mnoha tzv. civilizačním onemocněním a významně i oslabuje imunitu.
"Tento chronický prozánětlivý stav je trvale odstranitelný jedině zdravým životním stylem, úpravou stravy a sportem. Pokud si to pacient neuvědomí a nezmění se, stává se léčba ze strany nás lékařů pouze odstraňováním následků."
V praxi vidíme, že u těch, které se nakonec podaří přesvědčit ke změně životního stylu, pak jako zázrakem samy od sebe mizí nejrůznější záněty, chronické bolesti, únavový syndrom, deprese, obezita, vysoký krevní tlak, cukrovka a zlepšuje se i obranyschopnost imunity proti infekcím.
Celý proces mizení podkožního tuku, posílení svaloviny a zlepšení stavu imunity a psychiky je tedy jen o tom, uvědomit si, že za většinu potíží si můžeme my sami, a tedy že ten pravý lék a správná cesta je především v našich vlastních rukou.
SPORT posiluje imunitu