Biochemické procesy v mozku, které jsou vyvolané přítomností zánětu v organismu, jsou vysvětlitelné na změnách chování raněných a infikovaných zvířat v přírodě. Bylo prokázáno, že syndrom nemocného chování (tzv. sickness behavior) probíhá se stejnými rysy u zvířat i u lidí.
"Při zánětu v organismu dochází k psychomotorickému zpomalení, únavě, depresi, apatii a nezájmu o okolí s tendencí k sociální izolaci."
Tyto psychické projevy vlivem prozánětlivé aktivace organismu jsou zprostředkovány snížením serotoninové signalizace mozkových buněk, což vede k depresím, a snížením dopaminové signalizace v oblasti basálních ganglií, které mají za úkol řízení motorické aktivity a motivace.
Proč k těmto změnám osobnosti vlivem zánětu dochází je fylogeneticky snadno vysvětlitelné na chování raněných nebo infikovaných zvířat, které musejí redistribuovat energii od pro přežití v tu chvíli nedůležitých psychomotorických činností jako je prozkoumávání okolí nebo sociální a sexuální kontakty, k život zachraňujícím procesům, tedy k zahojení ran, zvýšení tělesné teploty a k boji s infekcí.
Tato podvědomá reakce mozku při zánětlivé signalizaci se tedy vyvinula s cílem utlumit psychomotorickou aktivitu natolik, aby veškerá energie v organismu mohla být využita k aktivizaci imunitního systému pro vyléčení.
"Existuje ale i druhá, paradoxně navenek opačná cesta změn osobnosti, spojených se zánětem, projevující se nespavostmi, přecitlivělostí, předrážděností, úzkostmi až obsesivním chováním."
I tyto změny mají svůj fylogenetický podklad, a sice v tom, že zraněné a infikované zvíře se stává lehce napadnutelné predátorem, a proto musí udržovat zvýšenou reaktivitu a úzkostlivě vnímat i nepatrné změny prostředí, které by mohly signalizovat přítomnost nebezpečí v okolí.
Podvědomě vznikající předrážděnost, přecitlivělost anebo úzkostnost při přítomném zánětu kdekoliv v těle má tedy svoje kořeny v zajištění zvýšené reaktivity nemocného zvířete před napadením. Oslabené zvíře musí rychleji než ostatní zachytit například pohyb lístků keře nebo neobvyklé zvuky v okolí apod.
V současném civilizovaném světě, kdy zraněným nehrozí napadení predátorem, však tyto reakce ztrácí svůj původní význam a vedou spíše jen k psychopatologiím, které si často se samotným přítomným vnitřním zánět vyvolávajícím onemocněním ani nespojíme.
Potvrzením se staly studie, které v následku vlivu prozánětlivých cytokinů popsaly v mozku zvýšenou aktivitu Broadmanovy arey 24 v oblasti předního cingulárního kortexu, která má za úlohu odhalení chyb v okolí a monitorování konfliktů, a jejíž zvýšená aktivita bývá spojena s osobnostními změnami jako je úzkostnost, neurotizmus a obsesivně-kompulzivní poruchy.
Změny psychiky vlivem zánětlivé signalizace z těla mohou být dokonce tak výrazné, že se mohou stát jedním z prvních projevů do té doby skrytě vznikajícího vnitřního onemocnění.
"Negativní změny a labilita osobnosti mohou být ale udržovány i jen samotnou nezdravou prozánětlivou stravou, která je také schopna podpořit tvorbu zánětlivých cytokinů a sama o sobě tak vytvořit prostředí dlouhodobého mírného zánětu v těle, podobně jako to dokáže kouření, nedostatek pohybu, nadváha apod."
Naopak zdravá protizánětlivá strava a sportovní aktivita udržuje náladu dlouhodobě stabilní a pozitivně naladěnou.
"To, že máme akutní zranění, infekci, autoimunitní onemocnění anebo nádor, způsobující prozánětlivou aktivaci organismu a mozku, v tu chvíli již změnit nemůžeme, ale skrze co lze zvrátit změny psychiky i bojovat proti příznakům vlastního onemocnění je protizánětlivá změna stravy a životního stylu."
Změny osobnosti vlivem zánětu v těle